Pojmy z oblasti dramatu

Načítám data...

• komedie – veselý dramatický žánr se šťastným koncem, který zesměšňuje lidské slabosti nebo společenské nešvary
• tragédie – forma dramatu s vážným obsahem, jejíž děj spěje k nešťastnému, truchlivému nebo katastrofickému konci
• vznik dramatu – vzniklo v 6. století př. kristem v Řecku z náboženských oslav na počest boha Dionýsa
• pašijová hra – středověká náboženská hra zobrazující utrpení, ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista
• fraška – lidový komický žánr využívající jednoduchý děj, nadsázku a hrubší  situace ze všedního života
• činohra – moderní dramatický žánr propojující prvky tragédie i komedie, zaměřený na běžný život a psychologii postav
• opera – hudebně-dramatický žánr, ve kterém je celý děj vyjádřen zpěvem za doprovodu orchestru
• opereta – lehčí zábavný hudebně-dramatický žánr střídající zpívané pasáže s mluveným dialogem a tancem
• muzikál – moderní žánr 20. století rovnocenně propojující činoherní dialogy, populární hudbu, zpěv a tance
• kabaret – zábavný dramatický žánr složený z krátkých scének, písní a tanců spojených postavou průvodce (konferenciéra)
• balet – scénické představení, v němž je děj vyjádřen výhradně tancem, pohybem a mimikou za doprovodu hudby
• akt (jednání) – základní ucelená část divadelní hry oddělená obvykle spuštěním opony nebo přestávkou
• scéna – část jednání divadelní hry, ve které se nemění obsazení postav ani dekorace na jevišti
• výstup – nejmenší úsek dramatického děje vymezený příchodem nebo odchodem některé z postav
• scénické poznámky – pokyny autora v textu určující chování herců, vzhled scény či pohyb na jevišti
• kulisa – konstrukční nebo malované pozadí na jevišti vytvářející iluzi prostředí
• rekvizita – předmět používaný herci přímo při hraní na jevišti
• dialog – rozmluva dvou nebo více postav
• monolog – promluva jedné postavy promlouvající k sobě, divákům nebo nepřítomné osobě
• replika – jednotlivá promluva jedné postavy v dialogu
• zásada tří jednot – pravidlo vyžadující jednotu času, jednotu místa a jedinou hlavní dějovou linii
• expozice – první část klasické stavby dramatu představující úvod do děje, prostředí a postav
• kolize – druhá část stavby dramatu, ve které vzniká hlavní zápletka a konflikt
• krize – třetí část stavby dramatu představující bod nejvyššího napětí a vyvrcholení konfliktu
• peripetie – čtvrtá část stavby dramatu přinášející náhlý obrat nebo zdržení v rozuzlení děje
• katastrofa – závěrečné tragické rozuzlení děje
• katarze – mravní očista duše diváka prožitá na základě strachu a soucitu při sledování tragédie